18. 05. 2003
<<: Václav Bělohradský o blozíchVaše jméno je značka. Neplivejte si na ni.
Podpis je skvělý referenční systém. Vaše jméno je takovým méně praktickým hyperlinkem mezi vašimi rozličnými aktivitami. Narazím-li na článek / román / song, který se mi líbí, jméno autora mi pomáhá nalézt další podobné výtvory, pokud po tom zatoužím. Triviální.
Vaše jméno je firemní značka. Má (nebo nemá) svůj věhlas a ten se mění podle toho, v jakém kontextu se vaše jméno vyskytuje. Nemůžeme kontrolovat, v jakých souvislostech se naše jména ocitají, ale je zbytečné dělat hloupé chyby "na vlastním písečku". Renomé totiž ovlivňuje i to, komu dáváme na svém webu stálý prostor. Náš link, náš hlas. ;-)
Řekni mi, kam odkazuješ, a já ti řeknu, jaký jsi
Pokud beru např. jméno Marek Prokop (resp. Sova v síti) jako svým způsobem prestižní značku, jistou váhu přikládám i stálým odkazům, které umisťuje na své stránky. Autor tím - předpokládám - říká: tohle je hodno vaší návštěvy a vašeho času. Značka Prokop přidává kredit např. značce Yuhů.
Odkazy ovšem zpětně ovlivňují náš dojem z původní adresy. Pokud budu velmi výrazně zklamán značkou Yuhů, značka Prokop si tím u mě pošramotí pověst. Nebojte, nečiní nás to samozřejmě zodpovědnými za každou větu publikovanou na cizím webu, na nějž odkážeme.
Jak se úspěšně zdiskreditovat
Absolutní hazard je, když mezi stálými odkazy figurují stránky, které mohou váš kredit jednoznačně poškodit. Úvodní modelový příklad Sova - Yuhů je samozřejmě (skoro až trapně) bezproblematický. Nabízejí se jinačí případy.
Lukáš Mižoch sice sympaticky zařadil mezi odkazy na svém Eurostopu konkurenční EuroBlog, ale některé další odkazy, které nám doporučuje k návštěvě, jeho blog naprosto znedůvěryhodňují. Vedou na weby extrémně pravicových skupin. Dočtete se na nich, že za EU stojí absolutně tajný židozednářský spolek a nebo že etnickou hudbu (
"multikulturní infekce rozlézá do všech koutů naší staré vlasti") poslouchají "zfetovaní příznivci pákistánské muziky".Jakou hodnotu pro mne nyní může mít značka Mižoch?
DODATEK (20. 5.): reakce Lukáše Mižocha.
Má reakce na reakci: rozdíl mezi blogem a Seznamem je, myslím, docela zřejmý. Dále: jinou váhu má odkaz v Seznamu, jinou odkaz v blogerově bloglose (je tedy v nějakém kontextu), jinou stálý odkaz v nějakém z postraních sloupců blogu. Dále: argument s r. 1989 jsem čekal, a neberu jej. Nic nezakazuju, jen píšu, že dávat takhle pitomé odkazy na vlastní blog je imho hloupé, je to schazování vlastní práce a také to v porovnání s proevropskými odkazy vnáší velmi špatné světlo na euroskepticismus, čímžto takový odkaz působí kontraproduktivně.
>
"Upřímně řečeno, jméno bych uvítal více než třípísmenkovou zkratku".Mé příjmení je hnedlenc na začátku pravého sloupce blogu. Jednotlivé zápisy jsou podepsané jen Ad. J., protože mi připadá zbytečné mít všude svůj plný podpis, když jsem tu autor jediný. Klidně to změním, ale aby se ze mne nestal egomaniak. Jsou tu ostatně i další podrobné informace o mé maličkosti.
>>: Blog týdne: Jiný pohled na blogování z Česka
