KyberŠmok mi slouží jako databanka informací a postřehů, jež bych jinak zapomněl. Jako student, příživník společnosti, cítím závazek vůči plátcům daní a tímto je seznamuji se svými výsledky.
<<: Nechtěli by ostatní bloggeři...Živě ví, jak se přihlásit o slovo
Nevím, co Jiřího Hlavenku přimělo k napsání takového článku (via conBLOG). Asi nevydýchal nadpis článku Martina Kopty a šel do protiútoku. To je mi sympatické. Nelíbí se mi ale forma, jakou zvolil. Paušalizuje. Často všem "zastáncům weblogů" podsouvá názory, které sami nesdílejí. Jeden vyvrací, co druhý netvrdí... Zastavme se u některých pasáží.
>
Dosáhne se objektivity?Teď se nelekněte: Objektivita je samozřejmě pojem teoretický. Lze mluvit o míře objektivity. Blogy jsou často subjektivní. Ale jejich mnohost vytváří multisubjektivitu, která zaručuje vysokou míru objektivity. Zní to komicky, ale dává to smysl.
Blogy mají - jako každé způsoby lidské komunikace - problémy s tím, že jejich autoři se sdružují podle názorové blízkosti a málo poslouchají argumenty bloggerů-oponentů. Je dobré si to uvědomovat. Zrovna tak je dobré si říct, že jejich množství a rozdílnost dává dohromady velmi pestrou a unikátní mozaiku.
>
Dosáhne se zajímavějšího psaní?Zbytečná otázka. Ano i ne, samozřejmě záleží na autorovi. Podstatné je, že každý má tu možnost a může být "na svém".
>
Investigativní žurnalistika: v blogu??Být tam může. Některé blogy opravdu dokázaly pár investigativních kousků, ale nikdo to od nich nutně neočekává. Limit je jasný: finance. Například David Appell to řeší dotacemi od čtenářů. Budoucnost v tom nevidím - jeho práce beztak skončí v tištěném médiu. Lépe to pojal Chris Allbritton z B2I, ale finanční zajištění bude vždy problematické.
Blogy ovšem často upozorní na něco, co médiím uniklo. Známá je kauza Trenta Lotta, amerického politika, který si posteskl, že už minula doba rasové nerovnosti. Média nezareagovala, teprve blogy na to poukázaly a Lotta politicky zničily (samozřejmě proto, že téma od nich zpětně přejala stará média). Tady je koexistence blogů a starých médií krásně vidět.
Blogy u některých lidí probouzejí chuť po občanské angažovanosti. Vznikají úžasné projekty, jako je jihokorejský server Ohmynews, psaný "občanskými reportéry". Hádejte, komu dal tamní nový prezident rozhovor jako první? I snaha BBC podpořit on-line aktivismus má v pozadí blogy. Investigativní žurnalistika v blogu. Umění v blogu. Deníček v blogu. Povinná četba v blogu. Seznam dárků v blogu. Cokolicovásnapadne v blogu. Blog je slovo stejně široké jako třeba tiskovina.
> "
Až příliš mnoho blogů je o mediálním světě, jsou zahleděné samy do sebe"Ano. Například tento blog bude vždycky zahleděný sám do sebe - rozuměj do svého tématu. Tomu se říká TopicBlog. Předem varuji: je zbytečné, aby se někdo rozčiloval, že je to další blog o médiích. Jsem plně smířen s tím, že tohle spoustu lidí nebaví. Ostatní buďte zase srozuměni s tím, že se zde zřídkakdy dočtete o kytičkách, kominictví, horolezectví a webdesignu.
> "
Zastánci blogů se snaží prezentovat světová média jako naprosté manipulátory."Člověče, existenci volně dostupného publikačního nástroje mám rád, a média za manipulátory přesto nepovažuju. Zaplaťbůh, poněvadž mě vždycky budou živit. Blogy novinářům připomínají, že čtenáři vědí vždycky víc. "
We can fact-check your ass" (Ken Layne).Je nesmysl být zastáncem nebo odpůrcem blogů tak, jak to někteří předvádějí. Je prostě úžasné, že je tu nástroj, který se dá používat tvůrčím způsobem, nástroj, pomocí jehož může takřka kdokoli říct, co si myslí, a být přitom na svém. Jakým způsobem se této šance zhostí (cítí-li tu potřebu), je na něm.