<<: Jsem na Harvardu...Jsem na Harvardu II.
Dnes začal oficiální program konference BloggerCon, která se - a to vás jistě nenapadne - zabývá weblogy. Že to není první podobné setkání, vědí pravidelní čtenáři KyberŠmoku, kteří četli mou reakci na průběh vídeňské konference BlogTalk, jíž jsem se zúčastnil.
Lidé zaujatí médii mají trochu podobnou úchylku jako lékaři. Pokud lékaři objeví novou chorobu, pak první věc, nad kterou začnou přemýšlet, je její jméno (a nakonec ji neprozřetelně pojmenují po sobě). Když se objeví nějaká nová technologie, nové médium, my zase okamžitě pořádáme a objíždíme konference, kde si pospolu potlacháme, co s námi nové médium právě teď dělá a co z nás všech nakonec udělá.
Harvard je ovšem dost z ruky a tak jsem o přímou účast přišel. Místo balení kufrů a hledání pasu zasedám k počítači, stahuji nutný RealOne Player a vstupuji na půdu Berkman Centre. Mám velmi pomalé připojení, takže první, co zaregistruji, je hlas - obraz naskočí se zpožděním. Přesto už vím, že se přede mnou objeví velmi sympatický a charizmaticky vypadající chlápek s podlouhlým obličejem, šedivým vlasem a vousem - audioblogger Christopher Lydon. Stáhl jsem si několik jeho MP3 rozhovorů, proto jeho hlas rozeznávám.
I když mám z webcamu vinou onoho špatného připojení spíše rádio s opožděnou projekcí fotografií, velmi rychle získávám pocit, jako bych tam byl osobně přítomen. No dobrá, nemůžu pokládat otázky... Ale ano, můžu, pokud chci. Zrovna teď jeden z "diváků" (nikdo není divák; a press-karty nehrají žádnou roli, všichni mají status novináře) přeříkává dotaz pro jednoho z panelistů, který obdržel od diváka webcamu v San Franciscu. V Berkman Centre je nás tedy nepoměrně víc, než by se tam lidí fyzicky kdy vešlo...
Samotná místnost moc nepřipomíná přednáškový sál. Spíš je to nějaký zběsilý newsroom. Desítky laptopů všude kolem, jablíčka září. Newsroom, nebo testovací továrna firmy Apple.
Pokračování příště.
>>: Jsem na Harvardu III.
