KyberŠmok mi slouží jako databanka informací a postřehů, jež bych jinak zapomněl. Jako student, příživník společnosti, cítím závazek vůči plátcům daní a tímto je seznamuji se svými výsledky.
Zemřel Pavel Tigrid
Nikoho jsem si nevážil více.
Původně jsem se chtěl trochu rozepsat, ale jistě brzo vyjde spousta článků a vzpomínek od lidí, kteří jsou k tomu více povolaní. Pár prvních odkazů jsem dal zatím omylem na Nárazník (v tom rozrušení jsem si spletl blogy...).
Konec potížím
Počítač byl propuštěn do domácího léčení. Jeho stav je velmi dobrý, pouze hard disk musí po radikální formátovací dietě trochu přibrat na váze. I FeedReader je nyní fit a já se nyní prohrabuji staršími zápisky na webech a blozích.
Za pomoc děkuji Petru Třešňákovi a Josefu Grešovi z Respektu a především mému bratru Alešovi. Máme to v rodině pěkně rozdělené: zatímco mě zajímá, co se děje s lidmi, kteří používají určité programy, jeho zajímá, co se děje s určitými programy, kteří lidé používají...
Kdyby došlo k recidivě, od pondělí snad už konečně bude otevřena počítačová učebna na FSV UK. V půlce července ji zavřeli. Nejprve stálo na papírku, že je tomu tak "
z rozhodnutí děkana", což je krásné odůvodnění. Pozdější výklad říká, že je zavřeno "z důvodu oprav v budově". Tak jsem moc zvědavý, copak nás tam čeká za překvapení...Konečně budu moci dokončit nějaká měření, která sice nebudou příliš čtenářsky atraktivní, ale pro můj osobní výzkum jsou velmi důležitá.
Čti si to sám, Tony Blaire [Blog týdne]
Neskutečné příhody bloggera Tima Irelanda.
Tim Ireland přišel před třemi lety s vtípkem: z falešné adresy, která budí dojem, že patří britskému premiéru Tonymu Blairovi, rozeslal e-maily zhruba devadesáti poslancům. Žádal je o radu, jak by se měl jmenovat jeho očekávaný potomek (s poznámkou, že jméno Margaret opravdu není dobrý nápad). Dostal deset seriózních odpovědí a následně i chtěnou publicitu, když fórek vyzradil.
Jenže tím si zadělal na problém: lidé se pomocí internetových vyhledavačů dostali k "Blairově" adrese, již zmínila řada článků o Irelandově kachně, ale články samotné už si nepřečetli a e-mail považovali za skutečný kontakt na ministerského předsedu.
Tim Ireland začal dostávat obrovské množství e-mailů, které byly určeny premiérovi (pro představu: za loňský rok doručili pošťáci na Blairovu adresu milion zásilek). Ireland četl nejrůznější vzkazy:
Some are 14 year old girls urging him to give peace a chance. Some are supporters saying 'well done' or 'boo, hiss' for his stance on Israel, Iraq, or I'm A Celebrity Get Me Out Of Here. Another chap had an invention that he thought would help during the foot & mouth crisis and one guy in particular is really, really concerned about badger baiting.Po řadě urgencí získal povolení, že může přeposílat důležité e-maily na adresu příslušného úřadu. Tak to ovšem dlouho nemohlo zůstat, poněvadž třídění pošty mu zabíralo mnoho času a nepřinášelo žádný zisk. Uspořádal dražbu, jejíž vítěz mohl slavnostně smazat 8 MB pošty pro premiéra. Získaných 65 liber putovalo na humanitární účely. Další netradiční bod kampaně byl "The Blair Porn Projekt", kde Tim vytvářel podvrhy, které Blaira zachycovaly ve stále choulostivějších situacích.
Celá kalvárie skončila před pár dny, kdy premiérův úřad zveřejnil formulář, jímž mohou občané psát svému premiérovi. O nějakém bezprostředním kontaktu nemůže být ani řeč: nikde nenaleznete konkrétní e-mailovou adresu, premiér nebude dopisy číst a odpovídat na ně, pouze dostane pravidelnou "svodku" s nejčastějšími dotazy a pár ukázkových vzkazů. Obávám se, že jinak to ani při tom množství nejde.
Timův přínos při realizaci formulářového systému nebyl malý. Média si ovšem spíše všímala poslance-bloggera Toma Watsona, který Timovo úsilí soustavně podporoval. Downing street mu také oficiálně nijak nepoděkovala. Ireland to vyřešil opět svérázně a poslal na premiérovu adresu fakturu na dva tisíce liber za poradenskou činnost s poznámkou, že místo peněz mu stačí oficiální tiskové prohlášení jeho kanceláře, která dodatečně ocení jeho přínos.
Z nejhoršího vevnitř, azyl v Respektu a Flash mobs tamtéž
Počítač se uzdravuje jen velmi pomalu. Stroj sice převezli z jednotky intenzivní péče, ale dle pana primáře ještě není zdaleka s to přijímat návštěvy. Tak jsem zatím využíval pohostinství redakce Respektu a přes den pracoval tam.
V Respektu panovala příjemně ospalá pondělní nálada. Redaktoři asi uznávají mé heslo, že pondělí není všední den. Pondělí je tak akorát zrada na víkendu. Z okruhu mého oblíbeného týdeníku ostatně přišlo pár dobrých zpráv. Třicáté číslo bylo nejprodávanějším číslem roku a o týdeníku velmi mile mluvil Ladislav Smoljak v rozhovoru s Jaromírem Slomkem pro Lidové noviny.
V aktuálním Respektu - s další úžasnou obálkou Pavla Reisenauera - vizte článek Marka Faka Masa a žert, jenž pojednává o flash mobs. O nich více později. Dech beroucí čtení nabízí hlavní téma: Naši lidé v Bagdádu. Respekt přetiskl deníkové zápisky Martina Dvořáka, českého zástupce v tamní mezinárodní správě. Jéžiš, to by byl weblog!
Kde jste, zdatní psavci?
Marigoldí kamarád napsal (20.8.) o mediálním pokrytí kauzy Internet do škol:
(...) je TRAGÉDIÍ české novinářské obce, že existuje POUZE jeden novinář (míněn Jiří Peterka - pozn. -aja-), který dokáže jasně formulovat, v čem ten projekt byl špatně. (...) Hola, kde jste, zdatní psavci do "počítačových periodik"? Všechny ty Chipy, Computery, Connecty, Softwarové Noviny mlčí ... I slavná LUPA chrápe ... Jsou to všechno neumětelové nebo jde o peníze?
Mufíme si pomáhat
Scestopisný dokument o záchraně slavného filmového herce, jehož můžete znát ze snímků jako Muf se železnou mufkou, Muf s ní, Muf na měsíci, Čaj s Mufolinim, či Čarodějky ze Salemuf, lze shlédnout do 27.8. v kině Evald pod názvem Mufíme si pomáhat jakožto předfilm Nudy v Brně.
Další info:
- Baldachýn: Baldachýn a robot
- Filip Rožánek: Novinář Baldýnský natočil vlastní dokument
![]()
Deník SME má RSS výstup
Slovenský deník SME nabízí čtenářům RSS výstup.
Kvůli problémům na mém počítači jsem jej bohužel nemohl pořádně vyzkoušet, nebo se podívat, jestli okolní blogosféra nenabízí podrobnosti. Omluva.
Pro mne je to příznivá zpráva z několika důvodů. Párkrát jsem byl upozorněn na zajímavé recenze a články z kulturní rubriky SME; teď je snad budu moci pečlivěji sledovat. Další důvod si prozatím nechám pro sebe, jelikož ho ještě neumím uspokojivě formulovat [Doplnění: no abych nebyl tajnosnubnej... mám prostě pocit, že nedostatečně sleduju dění na Slovensku, že dělám chybu a že Slováci jsou k událostem v ČR pozornější]. A snad tím také vznikne nepřímý tlak na ostatní internetová média (Lidovky.cz, iDNES, ...), aby popřemýšlela o nějakém chutném krmivu pro čtečky jejich (potenciálních) čtenářů.
Mejlmo upozornil Robert Madaj.
V nouzi poznáš Lasicu [blog týdne]
Mám "exkluzivní" příležitost sledovat změny v (už tak dost pošramocené) psychice jedince, jemuž náhle přestal fungovat FeedReader. Mimo jiné. Hloupé na tom je, že oním jedincem jsem já sám. Svůj FeedReader jsem měl napěchovaný rovnou stovkou RSS kanálů všech možných blogů či zpravodajských a hudebních webů. A teď samozřejmě trpím - s nadsázkou řečeno - abstinenčními příznaky, jež má na svědomí droga jedenadvacátého století: závislost na přísunu informací.
Pravidelná "ruční kontrola" je samozřejmě nemyslitelná. Má energie se tedy přesunula na blogrolly tohoto kyber*šmé a Nárazníku. Tím se počet sledovaných stránek snížil na šedesát, což je ovšem stále příliš vysoké číslo. Opravdu pravidelně jsem (nevědomky) začal navštěvovat jen úzký okruh stránek, jejichž sledování zřejmě považuju za životní nutnost. Tím nejnej webem se překvapivě nestal blog, který by mi umožnil udržet si relativně dobrý přehled, co se děje v blogosféře (Corante), nýbrž weblog JD's New Media Musings.
Proto nemůže být má volba jiná a J.D.Lasica je mým osobním blogem týdne a zároveň pupeční šňůrou s blogosférou i metadonovou léčbou v boji s informačním chtíčem :-).
KyberŠmok se na týden vzdálil od počítače
Na viděnou po dovolené.
Anglicky píšící bloggeři z Prahy si zasluhují pozornost
Už jsem tu psal, že je rád čtu. Teď vím, že rozhodně neupoutali pouze mou pozornost.
O Scottu MacMillanovi a jeho "e-mailovém bombardování The Washington Post" se v Lidových novinách rozepsal Miloš Čermák (Kdo je novinářem. A kdo není. s11. 25.7.2003.).
Ondřej Štindl z BBC to vzal rázně a kromě Scotta oslovil autory pragueBlogu (bohužel se nemohl zúčastnit) a arellanes.com. Záznam jsem zatím neslyšel, poněvadž můj počítač je ve značném stádiu rozkladu a některé úkony jsou momentálně nad jeho sílu (mimochodem včetně FeedReaderu). Link by měl být na nějakém z výše uvedených blogů (píšu off-line, večer doplním).
J.D. Lasica zase odkázal na - dovolím si říci "internetového veterána" - Geoffa Goodfellowa.
Jen nevím, jak je nazývat. Výraz "anglopražští bloggeři" asi není nejkorektnější, že? "Anglicky píšící bloggeři z Prahy" (nebo nedejbože "Anglicky píšící, z Prahy blogující bloggeři") také není zrovna šik. Pojmu "Pražští ENbloggeří" asi nikdo neporozumí. A "pragueblogs" by se míchalo s pragueBlogem Stevea Herchera. Nápady?
Doplnění (9.8.2003): neustálé zmiňování Prahy rozhodně nemá žádné nekalé pragocentristické pozadí, pouze to byl důsledek domněnky, že všichni en.bloggeři sídlí v Praze. Jéje, chyba lávky. David Bureš mi musel osvěžit paměť - úplně jsem zapomněl na Stumpyho (sídlo: Brno) z WebSky. Omluvou mi budiž, že Stumpy o sobě poslední dobou nedává moc vědět.
Flash mobs v Euronews
Právě jsem v televizi viděl smutnou věc. Reportáž Euronews o flash mobs. Jestli jste o flash mobs neslyšeli, pak vězte, že to je dav lidí, kteří mezi sebou nemají vůbec nic společného - krom toho, že všichni dostali e-mail s přesnými instrukcemi jako např.: buď v XY hodin v prodejně hudebních nosičů YZ a žádej nesmyslné tituly. Právě takhle se 24.7. v Římě sešlo tři sta lidí. Pět minut se neustále dotazovali na (tipuji) electroclash-punk-boogie-hiphopovou formaci The Major Vine Grower and His Bottles nebo nejnovější hitovku holčičí kapely Individual Retirement Account s názvem The Harbour Has A Character All Of Its Own a pak se rozprchli po městě jakoby nic.
To může být docela zábava, pokud nejste prodavač. Některé nápady jsou originální a vtipné, ale při spotu Euronews mi bylo smutno. Pár stovek lidí se v NY nahrnulo do obchodu, kde měli instalovaného "živého" dinosaura (nebo prostě nějakou pravěkou potvoru). Všichni si sedli na zem a začali ječet. A po chvíli zas hajdy dom, každý za sebe. Snad to byla přítomnost TV kamer, co způsobilo, že všechno vypadalo tak nepřirozeně, strojeně a trapně. Všichni na sebe tak významně pomrkávali a jako by si špitali: "
Hele, Pájo, to bude bžunda" a "Týjo, my jsme ale trhlí, co?" a "Příště musíme dát vědět Tomovi, ten nezkazí žádnou legrandu".Nezbývá, než si vypůjčit poslední větu z článku CNN: "
So the phenomenon might die out just as fast as it was born -- in a flash."... No, to by byl ode mne asi příliš krutý ortel. Každopádně flash mobs měli hodně krátké dětství a teď se musí posunout někam jinam. Nejlépe ke svým vlastním kořenům, které leží v promyšlené performanci. Flash mobs mají hodně velký - někdy až děsivý - potenciál.
Jak čtenáři ovlivňují budoucnost zpravodajství
Objevily se dvě zajímavé publikace, jež jsou dostupné zdarma a online.
O projektu Petra Staníčka 123 kroků ke špatnému webu: Jak prodělávat na Internetu jste se možná již doslechli na jiných blozích.
New Directions for News přišli s reportem We Media: How audiences are shaping the future of news and information. Na autory (Shayne Bowman, Chris Willis) dohlédl v roli editora J.D.Lasica a předmluvu napsal Dan Gillmor. Takový all stars team, ne? Zatím jsou k disposici první čtyři kapitoly ve formátu .pdf. Vydavatel navíc spustil svůj NDN's Blog. Je trochu ostuda, že blogu něčeho, co si říká New Directions for News, chybí RSS kanál. (via J.D.)
Budete mít náskok ve čtení. Já bohužel nyní řeším něco mezi technickou závadou a záhadou na svém počítači. Navíc se, mrška, dostavila pár dní před uzávěrkou. Novomediální vizionářství musí holt počkat. ;-)
Paul Resnick's Sabbatical Musings [Blog týdne]
Možná je trochu s podivem, že vám za blog týdne nabízím kousek, který nebyl už zhruba dvacet dní aktualizován, ale stačí si stáhnout jeho RSS a rychle pochopíte, proč tak činím.
Paul Resnick, autor blogu Sabbatical Musings, patří mezi největší autority v oblasti reputačních systémů. I kdyby už do blogu nic nepřipsal (což by byla samozřejmě velká škoda), máme zde dost a dost čtení. RSS kanál obsahuje kompletní znění příspěvků (tak jako to dělá Adrian Holovaty nebo Jiří Bureš).
Resnick, který přednáší na University of Michigan, se v blogu věnuje například internetu jakožto nástroji pro organizaci setkání lidí s podobnými zájmy a cíly, tj. službami jako MeetUp.com (nepřímo i aktivitami flash mobs jako je u nás vlastně Reality Hack Másla). První zápisky Sabbatical Musings obstaraly poznámky pro budoucí výzkum na téma Online reputační mechanismy. Inspirací mu byla dubnové konference v Cambridge.
Aktivní blog
Maciej Ceglowski popisuje svůj test 529 náhodně vybraných blogů z BlogCensus. Došel k závěru, že 65% z monitorovaných blogů je aktivních. Ostatní testem neprošly, protože:
- Blog byl neaktivní (16%)
- Šlo o pokusný blog pouze s testovacími zápisy (8 %)
- Autor ohlásil, že s blogováním končí (4 %)
- Stránka nebyla nalezena - chyba 404 (4 %)
- Nebyl to ve skutečnosti blog (2%)
- Jiný důvod: 1%
Za neaktivní (přesně: out-of-date) weblog zkušebně považuje blog, kde jsou všechny zápisy starší osmi týdnů. Sleduji, že hranice se nejčastěji pohybuje právě někde v tomto rozmezí, pouze se drobně liší kvůli odlišným formulacím (osm týdnů / 60 dnů / 2 měsíce).
Dále vyšlo najevo, že 40% procent bloggerů (aktivní + neaktivní) v posledních třech týdnech neblogovalo a 23% blogů čeká na svůj nový zápis déle než požadovaných osm týdnů. Na výsledky zřejmě má vliv fakt, že je doba dovolených a prázdnin.
Z archivu:
- Blogy v číslech. 31.7.2003
- Nové počítání blogosféry. 20.6.2003
- Jak je velká československá blogosféra? 4.6.2003
- Sto tisíc polských blogů! 21.5.2003