30. 04. 2004
O memu 'Strana 23, řádek 5.' a jeho válce
Je velmi pravděpodobné, že jste se někde setkali s tímto návodem: "Vezměte nejbližší knihu - Otevřete ji na straně 23 - Najděte pátou větu - Přepište tu větu do svého deníčku i s tímhle návodem." Kde se to vzalo? A jak rychle se to šířilo?
Takové hry asi mají v době weblogů své zlaté období, ale jistě s nimi nejsou spjaté a jistě jejich obdoba existovala i v "neinternetové" realitě. Co se weblogů týče, tak "hra na nejbližší knížku" se objevuje zřejmě docela často - např. v červenci 2003.
Na přelomu března a dubna ovšem vypukla zvláštní válka memů. Např. 28.3. jsme si mohli na jednom blogu přečíst instrukce: "vezmi si nejbližší knihu, přejdi na stranu 18, najdi řádku 4." Mem byl velmi úspěšný = všude. O pár dní později je tu nám známý protimem o 23. stránce (pouze místo "sentence" je zde "line"). Jak se to asi stalo? Že by byl někdo zklamaný, že jeho knížka nemá na straně 18 žádnou čtvrtou řádku, a tak si udělal trucpodnik?
K memu se 11.4. zapojí Caterina. Od ní přeskočí jiskra do Česka. Požár založil zřejmě =M=, když škrtl toplinkami o Bloglines. O domácí pouti memu zase příště.
Prosím vás, hlavně nečekejte pointu. Jen si sem dávám podklady, abych z nich následně nic nevykoumal. A nevykoumám to příští týden. Teď jedu na víkend pryč.
29. 04. 2004
Jak KyberŠmok prošvihl své první narozeniny
Problém některých očekávatelných událostí je v tom, že nastanou jako na potvoru o pár dní dříve, než bychom sami chtěli....psal jsem 26.4.2003 ve startovním zápisku KyberŠmoka. Tomuhle blogu je tedy rok, což by si bylo vysloužilo nějaký pořádný samožerský zápisek, kdybych to ovšem neprošvihl. Problém některých očekávatelných událostí je v tom, že nastanou jako na potvoru o pár dní dříve, než bychom sami chtěli.
Ono se to tak nějak seběhlo, že se KyberŠmok na víc než čtrnáct dní odmlčel a na narozeniny blogu si ani nevzpomněl. Mezitím jsem řešil nějaké pro vás nezajímavé problémy, hrál jsem si s Médiářem, psal jsem nekonečně stěžejní články o rakvích a podobně. Ale blýská se na lepší časy: za poslední tři dny zde jsou tři zápisy (no jo, včetně tohoto) a další jsou na cestě. A narozeniny si nechám na říjen, kdy budu slavit dva roky od prvního ublognutí. To už je bloggerský důchodový věk, ne?
politik.bloguje.cz se 'odhalil'
Autor blogu politik.bloguje.cz konečně vystoupil z anonymity. Druhým ze tří poslanců-víceméněbloggerů je Vladimír Doležal, místopředseda poslaneského klubu ODS a člen rozpočtového výboru PSP ČR. Ve sněmovně je od roku 1998. Pokud jej neznáte, podívejte se, jak kdy hlasoval. Problematické je jeho působení v dozorčí radě už tak problematické České konsolidační agentury (viz Jana Havligerová: Dva poslanci "obrali" stát o vliv ve firmě. HN. 29.1.2004; Události, komentáře: Kauza společnosti ABA. 4.3.2004; Martin Hromádka, Jan Hrbáček: Obchody České konsolidační agentury šetří kontrarozvědka. ČRo. 24.11.2003), kde si např. za rok 2002 vydělal přes čtvrt milionu korun (jo, nepochybujte, závidim :-)). Na druhou stranu, např. čestné prohlášení s touto informací má na svých stránkách (jeho kolega Miloš Patera stále nic?)
Na bloguje.cz ho upozornili spolupracovníci a on se rozhodl, že si blogování zkusí - ovšem nejdříve anonymně. "
Chtěl jsem si vyzkoušet neformální komunikaci a své vlastní schopnosti rychle reagovat a aktuálně psát," vysvětluje. Jenže může si dovolit poslanec blogovat anonymně - byť dočasně? MedvídekPů si to nemyslí a já s ním souhlasím. "A co všichni ostatní?" reaguje Doležal, "Jaký je rozdíl mezi poslancem a jiným občanem na jekémkoliv postu?" Nejste tak trochu volený zástupce, jehož názory a činnosti musí být naprosto transparentní?"
Všechny texty si píši sám," odpovídá mi na další otázku, která mě v souvislosti s blogováním poslanců vždycky zajímá, "procházejí pouze rychlou editací mé asistentky (posílám-li texty přímo z jednání sněmovny či ze zahraničí). V cca 75% vkládám texty sám."Politik.bloguje.cz funguje přes dva měsíce, takže se zdá, že blogování Doležala zaujalo. "
Moje dojmy jsou lepší než jsem čekal. Bál jsem se negativních a přihlouplých reakcí, o osočování a nadávkách nemluvě. Opak je pravdou. Jedná se o výměnu názorů a to beru, i když s některými nesouhlasím." Blog mu dává možnost "oslovit občany, vysvětlovat jim své názory, přiblížit jim dění ve sněmovně přímo a nenechat je pouze v područí médií." Že by tedy blogy nějak změnily politiku? "Blog politiku nezmění, ale ovlivnit ji určitě může, díky výměně názorů a vzájemné komunikaci!"A co bloggerská konkurence? Něco-jako-blogy kolegů Patery a Novotného čte dle časových možností. Jejich názory zná a může si je vyjasnit kdykoli osobně. Zahraniční kolegy nesleduje, domácí neposlanecké blogy prý ano. A co další poslanci? Budou blogovat? "
Nevím. Z důvodu svého utajení jsem o tom s kolegy nemluvil. Uvidíme po odhalení." Takže oni tedy o jeho blogování neměli potuchy? "Zatím ne."Související:
- Poslanec Miloš Patera dalším bloggerem. 25.3.2004.
- Nový web (a troškublog) poslance Novotného. 7.1.2004
- Politici blogují - no a co? [Ring volný]. 3.12.2003
- Rozcestník blogů politiků
- Odkazy k dalším zápisům na KyberŠmoku
- Ministr Mlynář: 'Weblogy politiku nijak zásadně nezmění'. 15.11.2003
- Bloggeři z parlamentu III.: Clive Soley. 14.11.2003
- Bloggeři z parlamentu II.: Richard Allan. 13.11.2003
- Poslanec - blogger Tom Watson. 11.11.2003
- O britských blogujích poslancích. 10.11.2003
- Dejte jim Síť a pohnou světem. 9.11.2003
27. 04. 2004
Kdo mluví o článku, který právě čtete? [doplněno]
Má oblíbená RSS čtečka Bloglines uvedla další novinku. Když někdo na svém webu reaguje (odkazuje) na článek, který právě přes Bloglines čtete, v Bloglines se objeví odkaz s názvem References [screenshot], který vás za reakcemi dovede. Jsem zvědavý, jestli to bude pořádně fungovat a jak se to osvědčí (zatím jsem na References nenarazil pod žádným jiným spotem než právě pod tímto oznámením z Bloglines).
A abych se přiznal, tenhle spot nemá téměř žádnou hodnotu - kdo Bloglines používá, ten už o této novince ví. Píšu to jen proto, abych si novou vlastnost vyzkoušel. Jestlipak se KyberŠmok objeví v kolonce References?
Doplnění [19:20]: Samozřejmě se KyberŠmok v References nebjeví, neb odkaz na Bloglines nemám přímo v RSS. Tím se použitelnost služby jaksi snižuje. Další problém je, že čím častěji Bloglines sledujete, tím méně použitelné to pro vás bude (větší množství odkazů bude hlavně u starších článků, které už máte ovšem zkontrolované. Reference vám tedy uniknou.)
11. 04. 2004
Balím kufry, zase 'mířím' na Harvard
V sobotu 17.4. se na Harvard Law School uskuteční BloggerCon II., potlach o využití weblogů v žurnalistice, vzdělávání, vědě, obchodu a politice.
Není to běžná konference - nejsou zde žádní přednášející, žádné powerpointové prezentace, žádné panely. BloggerCon je "pouhá" moderovaná diskuse. Výsledek podle toho vypadá: někdy je to zábavné, někdy poučné a často prázdné a nudné. Nicméně bych u toho nerad chyběl :-). Má přítomnost přirozeně nebude fyzická. BloggerCon má své audiopřenosy, IRC kanál a armádu weblogů, tak proč vykrádat banky kvůli penězům na letenky, že.
Pro mne bude nejzajímavější diskuse na téma What is Journalism? And What Can Weblogs Do About It?, kterou vede Jay Rosen z New York University. Ale zajímavé mohou být i ostatní sessions. Neštastný je termín - tipuji, že na 70 % nebudu v Praze. V nejhorším tedy nebudu diskusi sledovat v reálném čase, nýbrž s denním zpožděním přes audiozáznamy, transkripty a glosy na blozích účastníků.
Dnes či zítra si sem vlepím pár nesouvisejících a nekomentovaných citací z minulého BloggerConu, které potřebuju neztratit, tak se nelekejte.
Reflexe BloggerCon I.
- Jsem na Harvardu V.. 6.10.2003
- BloggerCon IV. (BloggerCon vs. BlogTalk). 5.10.2003
- BloggerCon III. (kde si lze o konferenci přečíst?) 4.10.2003
- BloggerCon II. (z Pankráce na Harvard třemi kliky) 4.10.2003
- BloggerCon I. (nestojí za řeč) 4.10.2003
10. 04. 2004
Creative Commons v českém právním prostředí
Mirek Zeman napsal - snad se nebude zlobit :-) - upoutávku na připravovaný text Jána Matejky o uplatnění Creative Commons v ČR. Hodně si od toho článku slibuju - především rozřešení, jestli má CC praktický význam i v Česku. To je také jediný důvod, proč KyberŠmok zatím nemá ikonku CC (bude říkat: s obsahem si dělejte, co chcete, kopírujte, kolik chcete, upravujte, jak chcete, jen mi "dejte kredit", nepoužívejte to ke komerčním účelům a výsledek také nabídněte dál). A rád bych se dozvěděl, zda může vzniknout iCommons Czech Republic. Nevím nic a chci být poučen. :-)
Jsem rád, že Mirek Zeman označil Free Culture za vynikající knihu, snad konečně seberu odvahu a pořádně se do ní pustím. Už jsem si to tu veřejně sliboval, ale zvládl jsem než úvod...
Kompromitace hypertextem
Známý weblog Daily Kos měl průšvih. Jeho autor Markos Moulitsas Zuniga napsal v ohlasech pod svým spotem jeden velmi nevhodný komentář a strhla se lavina: ostatní bloggeři jej oprávněně kritizovali i nefér uráželi a jeden z nich obesílal inzerenty, aby stáhli reklamu z Daily Kos. Snaha měla solidní úspěch a Kos opravdu o pět inzerentů přišel (ano, i některé blogy budou muset brát ohledy na inzerenty, což byla doposud pro leckoho jedna z hlavních nevýhod starých médií oproti blogům).
Kauza je jistě zajímavá, ale ještě zajímavější je shrnující text Matta Stollera When Mainstream Political Kibitzing Comes Online. Někteří politici používají oblíbený trik: vyvolávání pseudo-skandálů tím, že vytrhnou cokoli z kontextu tak, aby to vrhlo špatné světlo na jejich oponenty. Ve dnešním světě jsou takové útoky velmi snadné:
No doubt, three clicks away from GeorgeWBush.com lies some nutty neo-Nazi site, and the same goes for JohnKerry.com. A media that won't differentiate between what the candidate says and who the candidate is near can't effectively describe modern democracy, because in the online political world, everyone is three clicks away.Prezidentský kandidát John Kerry měl Kose v blogrollu a mohl by za to být kritizován i mainstreamovými médii a republikánskými politiky, kteří se nebudou zdržovat se zkoumáním pozadí celé kauzy (což by nebylo prvně). To si jeho tým uvědomil a Kose z blogrollu vymazali. A tím to už úplně zvojtili, tvrdí Atrios. Od této chvíle nese Kerry zodpovědnost i za cizí vyjádření v cizích komentářích na cizích blozích, na něž web JohnKerry.com odkazuje.
The Kerry campaign is now operating on the standard that they are responsible for the comments made by any blogger they link to, and in fact will allow themselves to be forced into commenting on any transgressions.Atrios zároveň požádal organizátory Kerryho internetové kampaně, aby z webu smazali odkaz na jeho blog. "
I don't want to be a part of the next 'Kerry controversy of the week.'".Po roce se mi tak zase vrací otázka: jaké poselství se skrývá za hypertextovým odkazem v různých kontextech? Dílčí názor ohledně blogrollů jsem asi nezměnil. A co se stane, když se střetnou různá očekávání o (ne)zodpovědnosti za odkazy, navíc během předvolebního boje a za dohledu mainstreamových médií?
Odpovědi - nebo spíše svědectví - jsou tady:
- Matt Stoller: When Mainstream Political Kibitzing Comes Online. 4.4.2004
- Atrios: Some Changes. 4.4.2004
- Matt Stoller: It Won't Always Be This Way. 4.4.2004
- Jay Rosen: Sudden Meaning for the Political Verb: to Link. 7.4.2004
08. 04. 2004
Živel píše o blozích
Tedy já píšu o blozích (v kontextu masové amaterizace a kultu autenticity). V Živlu č.p.24 nalistujte dvoustranu 68/69.
Prokletý článek - do redakce jsem jej odesílal 10.9.2003, ale vydavatelství iMedia nebylo s to sehnat inzerci, takže se vydání Živlu oddalovalo a oddalovalo a oddalovalo. Rád bych byl nadčasový, ale některé fakta z mého článku už holt neplatí. Českých aktivních blogů není pět set a světových není sedm set padesát tisíc, Howard Dean už není prezidentským kandidátem a stokorunová bankovka už nebloguje.
Aby toho nebylo málo, tak vás ani nemůžu odkázat na web zivel.cz, poněvadž dluží za webhosting. Živel věnoval celé číslo tématu "amatéři", já se rozepisuju, že každý má možnost publikovat - a vidím, že to tak úplně neplatí. Každý - až na Živel, chtělo by se říct. Živel je unikátní a mám ho rád, takže je mi to opravdu líto.
Pavlu Kotrlovi jsem nabídl tučný úplatek, aby můj článek nezkritizoval ve svém blogu a on nakonec napsal: "
Pro znalé to sice nebudou žádné převratné novinky, ale jako informace pro širokou veřejnost je to dostačující přehled." Příště připojím k článku i [pak]ovu fotku, pak se snad dočkám i výslovné pochvaly ;-)) Snad to nebude úplná ztráta času i pro mírně pokročilé. Samozřejmě převratné novinky tam opravdu nejsou, jelikož nic jako převratná novinka neexistuje :-) (zvláště když je text ze září '03). Blogování je karcinogenní? Blog je ve skutečnosti po tamagoči další nástroj japonských záškodníků, jak rozložit západní civilizaci? :-)[Pokud jste text četli, rád bych opravil dvě svoje chyby: citace Toma Coatese je pouze převyprávěním výroku Claye Shirkyho. Z textu také vyplývá, že blogování je nutně nevýdělečné, pravda je, že blogování je v drtivé většině případů nevýdělečné.]
Článek časem zhtmluju, ale Živel si toseví kupte.
07. 04. 2004
RSS - Být zahlcen titulky, a přesto nic nevědět
Nějakou dobu si říkám, jestli má smysl mít v RSS čtečce kanály neodborných zpravodajských médií jako jsou Novinky, iDnes či iHNed (nemluvě o jejich kombinaci). Člověk profiltrovává desítky zpráv denně a zaujme ho zlomek z nich. V tomto konkrétním případě RSS spíš zdržuje.
Uživatel navíc ztrácí ponětí o "skutečné" důležitosti zpráv. Chybí mu krásná i záludná vlastnost tištěných médií: rozmístění zpráv po stránce (jednotlivé růžky, sloupce, podvaly a spol. jsou často něčím specifické; spěchám => noticky po stranách ignoruju, nebo rovnou projíždím jen titulní strany sešitů). Samozřejmě to stojí na nesamozřejmém předpokladu, že tištěné noviny důležitou zprávu a) neopominou, b) přiřadí jí adekvátní prostor. Že to je nesamozřejmá samozřejmost, si dennodenně potvrzujeme při komentování titulních stran českých deníků na Médiáři. Jak říká známá zásada: novinář je ten, kdo odděluje zrno od plev, aby otiskl plevy. A RSS velkého zpravodajského webu na vás chrlí plevy a vy zkoumáte, jestli omylem nepropadlo nějaké to zrnko. Jenže zpravodajské RSSko odhlásit nechcete, protože nějakej ten přehled chcete mít.
Tohle měl asi na mysli Mirek Zeman ve svém článku na Lupě.
Můžeme k tomu dodat pár věcí. Čím méně zpráv za den či týden, tím je pro mě RSS výhodnější (nelze-li zasílat upozornění na nové články mejlmo). RSS zachránilo blog Adriana Holovatyho (bez RSS by byl nesledovatelný, jelikož od počátku roku napsal jedenáct spotů). Výhodnost RSS u neodborných zpravodajských serverů může být velmi nízká - zvláště u narvi-to-do-mě-všechno feedů jako je RSS 24 hod na iDNES.
Nepřetržitý tok titulků jistě může zamlžit, která zpráva je opravdu důležitá, pokud se ovšem RSS nezačne doplňovat o označení důležitosti zpráv (blesk, fleš, ...), tak jako to dělají tiskové agentury. Ale otázka je, jestli by média byla ochotná dobrovolně nepřímo přiznat, že mnoho zpráv není důležitých :-).
Pokud to nebudou dělat samy, udělají to za ně jiní. Možná čtečky začnou nabízet grafické znázornění důležitosti zobrazovaných titulků - jako to dělá Weskampova newsmap. Samozřejmě důležitost zcela nové zprávy neodhalím tím, že porovnám, kolikrát se o tomtéž zmiňuje konkurence :-), ale oni nás vizionáři něčím překvapí...
Celkový obraz můžeme získat také čtením týdeníků a deníků (takové ty věci, co se prodávají v trafikách a netřeba k nim zatím monitor a za dne ani proud), které by navíc měly dodat hlubší pohled a nové souvislosti, jež online média nepřinesla.
Když to shrnu: pokud si dám na pár věcí pozor, tak žádný problém s RSS. Naopak.
02. 04. 2004
O anonymech, nejmenovaných zdrojích a žbleptařích
Poslední dny ztrácím zbytečně mnoho času s anonymy, proto si sem musím v rámci duševní očisty vložit pár sympatických výroků...
Jan Macháček (HN) [zdroj]
Názor bez rizika neexistuje. Názory jsou na světě od toho, aby k nim lidé dodávali svoje jméno či podpis, tj. ručili za ně. Názor na cokkoli bez ručení či beze jména postrádá jakýkoli smysl, je vlastně popřením názoru, jde o pouhý žblept. Pokud novináři dávají takovým žbleptům prostor, podporují pokleslou kulturu, která má u nás tuhé kořeny z dob husákovské normalizace.Martin Malý [zdroj]
A když si navíc uvědomím, že na internetu se pohybuje spousta jedinců, kteří se, kryti anonymitou, chovají jak hulváti (viz třeba diskuse na iDnes), pak na rovinu říkám: Ano, každý majitel webu, který nabízí možnost přidat komukoli nějaký komentář, má podle mého názoru plné právo smazat jakýkoliv komentář, pokud to uzná za vhodné. Nejde o cenzuru ani o omezení svobody slova (žádná moc dotyčnému nezakazuje, aby svůj názor publikoval), jde pouze o uplatnění vlastnických práv. Jakékoli pohoršování se nad tímto chováním je zcestné.
01. 04. 2004
Je váš e-mail blognutelný?
Pár lidí (viz třeba článek v Reflexu 14/04 ;-)) zaujala patička v mých e-mailech, která vypadá takto:
----------------------
Tento e-mail je:
[ ] blognutelny
[x] blognutelny po pozadani
[ ] soukromy
----------------------Není to můj nápad, vymyslel to Ross Mayfield, [doplnění, 2.4.] když už ho nebavilo neustále odpovídat na dotazy, zda obsah e-mailu, který někomu poslal, je zveřejnitelný. Tedy ne že by tu někdo ustavičně chtěl zveřejňovat texty mých e-mailu... :-) ale prevence je prevence.
[pozn. 8.4.: doplněn odkaz na článek, "nový Reflex" změněno na "článek v Reflexu 14/04"]
